Vystudoval jste VŠCHT, dnes přednášíte na Jaderce o Matlabu, databázích, fuzzy logice, optimalizačních heuristikách, fraktálech… Jak jste se sem dostal?

Hodně velkými oklikami. Studoval jsem technickou kybernetiku na VŠCHT, pak nastoupil na vojnu a hned po ní jsem šel rovnou do chemického průmyslu dělat technické výpočty. Tam mě to nebavilo, ale přičichnul jsem alespoň ke statistice, kybernetice a trochu k databázím. Potom jsem v roce 1992, po krátké praxi v oblasti vývoje ekonomického softwaru, začal učit v Ústí nad Labem informatiku pro bakaláře. Tam byla velká volnost ve výuce výběrových předmětů, takže jsem se naučil přednášet úzce specializované předměty. Pak se naskytla příležitost učit databázové systémy na děčínské katedře Softwarového inženýrství v ekonomii. Mezitím jsem začal dělat doktorát z aplikované matematiky na Přírodovědecké fakultě Ostravské univerzity. Závěrečná práce byla zaměřena na využití globální minimalizace v umělé inteligenci. V roce 1999 jsem nastoupil na VŠCHT, kde jsem o pět let později habilitoval (doc., Samoorganizace v metrickém prostoru). Tím jsem se stal použitelný i pro angažmá v Praze na Trojance, kde jsem začal učit Matlab.

doc. Ing. Jaromír Kukal, Ph.D.
doc. Ing. Jaromír Kukal, Ph.D.

Působil jste hned na několika vysokých školách. Jak byste je porovnal?

Jsem strašně rád, že jsem začínal na severu v Děčíně, kde byly malé skupiny studentů. Přednášející v takovém prostředí dostane rychle zpětnou vazbu od studentů a může se o to rychleji sám zlepšovat. Na VŠCHT jsem rozjel svoji publikační činnost díky četným grantům, které tam tou dobou existovaly. Nevýhodou bylo, že jsem musel učit předměty základního studia. Studenti na VŠCHT mají logicky daleko větší vůli zabývat se chemií a daleko méně naopak vydrží v oblasti matematiky. Na Jaderce je to samozřejmě obráceně. U nás se studenti nesetkají s tolika povinnostmi v laboratořích, zato mají náročnější matematiku. Proto jsou schopnější v odvozování.

Často mluvíte o tom, že máte rád, když se studenti zabývají zajímavými věcmi. Co si pod tím mají čtenáři představit?

Ano, s trochou nadsázky řečeno, je škoda života dělat věci, které člověka vůbec nebaví. Jenom kvůli tomu že musí, nebo si to vybral, anebo chce někomu udělat radost tím, že se nechá zaměstnat. Je potřeba, aby si člověk na tom, co musí, vždycky našel něco, co ho trochu baví, co dělá rád. Proto si myslím, že se mají i na náročné škole řešit zajímavé věci, vypisovat zajímavé práce a má se i dělat zajímavá publikační činnost.

Čím se tedy zabývá Vaše výzkumná skupina?

Nejčastěji děláme aplikace v oblasti umělé inteligence, statistiky, zpracování signálu a obrazu. Dostali jsme s kolegy, zejména doktorandy, zajímavý grant zaměřený na využití matematiky a statistiky v biomedicínských aplikacích, jde například o rozpoznávání Alzheimerovy choroby ze snímků počítačové tomografie. Moji doktorandi mají zadané práce na využití spojité optimalizace, celočíselné optimalizace a optimalizace nehladkých spojitých funkcí. Dalším tématem je například zpracování časových řad z vícekanálového EEG.

Často se objevují názory, že KSE nemá výraznější vědeckou činnost. Jak je to s publikováním na této katedře?

Velmi plodným autorem je doc. Virius, který vydává nová skripta a knihy i články snad každým rokem. Spolupracuje na experimentu COMPASS v CERNu a podílí se rovněž na experimentu PHOENIX v Brookhavenské národní laboratoři. Nejcitovanější články mojí skupiny jsou v oblasti aplikace statistických metod na biomedicínské problémy. Nejnověji jsme publikovali článek o tzv. hliníkové hypotéze. Ta říká, že při zvýšené koncentraci hliníku v tkáních mozku je větší pravděpodobnost propuknutí Alzheimerovy demence. Poslední dobou už se o této hypotéze hodně pochybuje, ale nám se podařilo, díky dobře zdůvodněné nelineární transformaci dat před statistickým testováním, tuto hypotézu opět vrátit do hry. Tento článek má dobře našlápnuto k tomu, aby způsobil rozruch. Pokud jde o článek, kterého si já osobně nejvíc vážím: v roce 2004 mi vyšel článek o tom, jak provádět samoorganizaci v prostoru, kde nejsou souřadnice. Bylo to v časopise Neural Network World, který tehdy ještě neměl žádný impaktní faktor. Není moc často citovaný, ale přesto je pro mě nejcennější. V popularizačním časopise Rozhledy matematicko-fyzikální mi nedávno vyšel článek o entropii a její souvislosti s permutacemi s opakováním. To není přínos pro vědu, nýbrž pro její popularizaci, která je ale také důležitá.

Jak hodnotíte různé „generace“ studentů. Vidíte nějaký rozdíl mezi studenty před deseti lety a těmi dnešními?

Studenti na KSE, které znám nejlépe, se učí vyváženě matematické základy, programování a ekonomické předměty. Největším lákadlem jsou ale stále, i přes rostoucí konkurenci nově vzniknuvšího FITu, informační technologie. Před lety byli studenti strašně nadšení do programování, jako by chtěli být pokračovateli tradice: co Čech to programátor. Naproti tomu dnešní studenti už nejsou tak naivní. Vědí, že důležité je držet krok s technologiemi, mít přehled o tom, jaké systémy využívají jejich budoucí zaměstnavatelé. Stejně jako před lety, tak i dnes je zhruba 10 % posluchačů schopno teoretické předměty zvládat naprosto v pohodě. Dalších 20 % prochází s velkými obtížemi a musí se snažit, aby udrželi krok s ostatními. Těchto 30 % jsou dobrými partnery k diskuzi při přednáškách. Stejná situace je i na ostatních oborech či školách. Na Jaderce se dobře učí díky prvním dvěma ročníkům náročnější přípravy, kterou nevydrží všichni. To je smutné z hlediska peněz plynoucích do fakultní pokladny, ale pomáhá to udržet vysoké renomé. Když jsem učil na jiných školách a někdo něco nechápal, tak jsem řešil otázku, jestli mu nechybí základy. U nás vím, že všichni studenti prošli analýzou a tak se nemůžou vymlouvat na nedostatek matematické průpravy.

Narazil jste na kvalitu výuky a znalosti studentů. Myslíte si, že k nám studenti přicházejí právě kvůli ní, anebo má vliv i zvučné jméno fakulty?

Pamatuji si na rok 1990, kdy proběhly první volby. Tenkrát jsem slyšel takovou radu, jak má člověk sám na sobě poznat, jestli je spíše pravicově nebo levicově orientovaný. Když prý si člověk myslí, že když s několika dalšími lidmi udělá něco úspěšného, tak tím pozvedne stát, tak se má považovat za pravicově zaměřeného. Levicové myšlení je opačné, když někdo bydlí v silném státě, tak z toho samo o sobě plyne, že i on se bude mít dobře. Tohle se mi líbilo, protože je to jednoduché a názorné. Stejné je to i s příslušností ke škole nebo fakultě. Pokud si člověk myslí, že když půjde na těžkou školu, tak z toho automaticky plyne, že ho to povýšilo, tak je to spoléhání na ostatní. Osobně se snažím o ten pravicový přístup. Mnohem lepší je se neopájet příslušností k fakultě nebo katedře, raději pracovat a k témuž motivovat i studenty. Troufám si tvrdit, že se to daří. Fakulta má dobrou pověst a absolventi si snadno nacházejí zajímavou práci. Když už jsme u toho… zaměstnavatel je pragmatik, chce naše studenty ne proto, že znají matematiku, ale proto, že ji přežili. Tedy pokud pomineme výzkumné instituce.

Zbude Vám vůbec ještě nějaký volný čas na koníčky, když přednášíte hned na dvou školách?

Samozřejmě, člověk není jenom kantor. Už když jsem studoval, potřebovali jsme tu studijní zátěž nějak ventilovat. A tak jsme před zkouškami nebo státnicemi měli takový zvyk jezdit divokou vodu na kánoích. To je mým koníčkem dodnes, i když obtížnosti úseků už volím opatrně. Můj oblíbený je Týnec – Pikovice, což jsem sjel asi třicetkrát. Naposledy před dvěma lety. Letos jsem neměl čas, ale ještě si to určitě párkrát dám. Jsou tam moc hezké jezy. Některé se skákají jako schody, což je pro mě takový skromný adrenalin. V mládí jsem rád chodil různé pěší túry. Pár let jsem měl na starosti malá vlčata ve skautingu a nosil jsem jejich konzervy na třídenní výlety. Tak to mě postavilo na nohy, jinak bych si už dávno hověl a civilizace by na mě působila se znaménkem mínus. Když si člověk neuchová nějaké procento puberty, tak je život o trochu smutnější. Je nepodstatné, jestli proti stárnutí bojuje tím, že něco odvozuje, programuje nebo se věnuje nějakému koníčku, který jeho věku také už nepřísluší, a kterému by se už vlastně dávno věnovat neměl.

-bld-


Napsat komentář

XHTML: You can use these tags: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>