Narozena: 22.4.1956 (o rok mladší než fakulta)
Místo narození: Český Brod
Znamení: Beran
Působení na FJFI od: 1997
Vystudovala: Filosofická fakulta UK
Vyučuje:  němčina – mírně pokročilí, pokročilí, ruština – začátečníci, mírně pokročilí, norština (nevyučuje)

odb. as. Mgr. Miloslava Čechová
odb. as. Mgr. Miloslava Čechová

Jakožto člověk znalý jazyků máte široké pole působnosti, jak jste se tedy dostala na FJFI?

Před působením na FJFI jsem byla lektorkou němčiny v Ústavu jazykové a odborné přípravy (UJOP) v Poděbradech.  Bylo to tam velmi hezké a do Prahy se mi moc nechtělo, ale způsob časové náročné výuky byl dlouhodobě neudržitelný. Po zahlédnutí inzerátu na volné místo na FJFI jsem na posledních chvíli zareagovala. Musím říci, že ale tohoto rozhodnutí nelituji.

Jak jste se dostala k výuce jazyků?

Můj otec měl velké přání, abych jazyky studovala. Velice brzo zemřel, tak jsem to brala jako povinnost. Jelikož mě to i bavilo, tak jsem je úspěšně vystudovala. Jazyky jsou pro mě spojením příjemného a užitečného.

Které jazyky jste studovala? Co vás vedlo k volbě těchto jazyků?

Původně jsem studovala norštinu a němčinu. Původně jsem chtěla ruštinu, ale tu v té době neotvírali. Příležitost studovat ji jsem dostala náhodou v září 1989. Je to jen jedna z dalších zajímavých situací provázejících můj život.

A jak jste se dostala k tomu studovat zrovna norštinu, přeci jen to je pro Čecha trošku nezvyklý jazyk.

To je velmi jednoduché. V té době otvírali němčinu právě s norštinou. Jelikož to jsou oba germánské jazyky, je těžké se je naučit.

Který z těchto jazyků máte nejraději a proč?

Mám ráda všechny. S jazyky je to stejné jako s dětmi. Máte je také rádi bez rozdílu.

Němčina je pro Čecha velmi důležitý jazyk, neboť na Německo má Česká republika silné vazby, proč je ale ve výuce i ruština? Člověk by vzhledem k minulosti a vzdálenosti Ruska očekával, že o ruštinu bude zájem opadat. Z návštěvy kursů ruštiny mám ale přesně opačný dojem. Čím myslíte, že je to způsobeno?

No s ruštinou to bylo podobné jako s němčinou po druhé světové válce. Lidé se od ní snažili odklonit, jak jen mohli a preferovali jiné jazyky. Pozoruji ale, že vaše generace již není minulostí zatížena a že si uvědomujete její význam. Někteří ji možná i mají rádi. Také je zde skupina studentů, pro které je ruština jazyk pro akademickou práci.

Často platí, že dobře jazykově vzdělaní lidé rádi cestují. Jak je tomu u vás?  Jaké země jste procestovala?

Cestuji velmi ráda, ale asi ne tak hodně jako někdo jiný. Navštívila jsem mnoho zemí. Dost dobře znám některé části Německa, dále jsem byla v Rusku, Švédsku a Norsku. Bohužel v posledně jmenované jsem nebyla úplně na severu, ale snad se mi to ještě podaří někdy napravit. Kromě sousedních zemí jsem pak byla ještě v Anglii a Skotsku. Z jižních zemí jsem byla jednou u moře ve Španělsku a Itálii.

Máte k některé zemi (části země) vyloženě dobrý vztah a vždy se tam ráda vracíte? Kam byste se ráda ještě podívala?

Úplně jednoznačně u mě vede Slovensko, které pro mě ovšem není cizinou. Velmi se mi také líbilo v Lipsku, kde jsem byla na měsíčním kurzu. Hezká je také Pusta v Maďarsku. Mezi místa, kam bych se chtěla určitě ještě podívat, patří Island. Také bych chtěla někdy projet celou transsibiřskou magistrálu. To ale nevím, zda se mi splní, protože lístky na ní nejsou vůbec levné.

Mnoho studentů považuje jazyky na FJFI jako nutné zlo a také jako jeden z náročnějších předmětů, který má velkou hodinovou a malou kreditovou dotaci. Nemyslíte si, že by studenti měli být motivovaní více kredity?

Souhlasím, že jeden kredit za semestr je opravdu málo za tu práci, kterou studenti musí vykonat. Zvláště pak u předmětů s čtyřhodinovou dotací. Ale na druhou stranu by jazyky neměly konkurovat odborným předmětům, které by měly být hlavní náplní studia. Bohužel my na katedře jazyků změnu počtu kreditů těžko prosadíme. Tady by mohli pomoci studenti.

Z osobní zkušenosti vím, že jazyk velmi dobře naučíte. V čem tkví Váš recept na úspěch? Z vlastní zkušenosti jsem poznal, že když člověk chce, tak ho jazyk naučíte velmi dobře.

Na svou otázku jste si sám trochu odpověděl, neboť opravdu motivace studentů hraje velkou roli. Základem je, že student musí chtít. Také musím studenty motivovat k samostudiu, neboť bez toho by se jazyk u nich moc nerozvíjel. Snažím se, aby studenti nalezli vztahy a měli přehled o daném jazyce, využili všechno, co už umí, nebáli se mluvit, přemýšleli logicky a pokud možno se nenudili.

Co Vám práce se studenty přináší?

Tak samozřejmě peníze. Žiji z toho. Ale velmi mě práce se studenty baví a obohacuje. Díky kontaktu s mladými lidmi jako vy člověk neustrne na jednom místě a snaží se stále držet s vámi krok.

Z hodin je vaším studentům známo, že chováte kočky. Uvažujete někdy, že pojmenujete některého kocoura Tuz?

Ne nikdy. V současné době mám kocoura a kočku, která jednoduše slyší na „čičí“. Kocour naštěstí jméno má, jmenuje se Mates.

Chtěla byste na závěr něco sdělit našim studentům?

Určitě jim popřeji mnoho štěstí v letním zkouškovém období. Aby zůstali takoví, jací jsou. Tedy pravda v donášení úkolů by se mohli někteří vylepšit. Na závěr bych pro studenty dodala dvě přísloví, která znamenají zhruba totéž: „Ohne Fleiß kein Preis“ v němčině a v ruštině: „Любишь ката́ться,  люби и саночки вози́ть“. Což ve volném překladu oboje znamená: „Bez práce nejsou koláče“.

-anm-


Napsat komentář

XHTML: You can use these tags: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>