Narozena: 10.dubna v Praze ve znamení berana
Působení na FJFI od: 1986
Vystudovala: 1. moskevský pedagogický institut cizích jazyků M.Toreze
Jazykové znalosti: španělština – perfektní, ruština – perfektní, němčina – základní, angličtina –  začátečník
Vedoucí katedry jazyků od roku 2001 do roku 2011

Španělsko
Španělsko

Jakožto člověk znalý jazyků máte široké pole působnosti, jak jste se tedy dostala na FJFI?

Takovým způsobem okolo a kolem. Byla jsem redaktorkou odborného časopisu Ruština v praxi a v radě časopisu byl tehdejší vedoucí katedry jazyků, který sháněl nového člena KJ. Nabídku jsem přijala a dostala jsem se na FJFI. Ze začátku jsem vyučovala ruštinu. Na španělštinu jsem měla aprobaci, ale od dob mých studií jí po mě nikdo nechtěl, tedy až do roku 1990, kdy mi řekli, že ruština už asi nebude potřeba. Defakto mezi studiem španělštiny a její výukou jsem měla dvacetiletou přestávku.

Před rokem 1990 u nás španělština určitě patřila k těm exotičtějším a méně rozšířeným jazykům. Proč jste si vybrala zaměřit se především na ni?

Já jsem studovala tak dávno, že jsme na naši střední škole měli nabídku na studium španělštiny, ta se mi líbila a tak jsem jí začala studovat. Poté jsem nastoupila na Universitu 17.listopadu obor tlumočnictví, překladatelství.  O chvíli později se objevil nábor na studia do Ruska, tak jsem tedy po roce studií v Praze odjela do Moskvy. Dalo by se říct, že to bylo takové dvojí studium. V Rusku mě následně učili španělští emigranti, kteří tam uprchli za občanské války.

Často platí, že dobře jazykově vzdělaní lidé rádi cestují. Jak je tomu u Vás a jaké země jste procestovala? 

Cestovat mě velmi baví, někdy mám až takové nostalgické stavy, když nemůžu někam vycestovat. Po otevření hranic jsem měla začít učit španělštinu. Bylo si třeba obnovit znalosti. Poprvé jsem odjela do Španělska v roce 1990, byla jsem tam za exota, dokonce jsem vysvětlovala, kde se ČR nachází. Později jsem se tam mnohokrát vrátila, ani nejsem schopná spočítat kolikrát. Dále jsem byla v Chile, Argentině a Peru. Samozřejmě jsem procestovala horem dolem Rusko.

Máte k některé zemi nebo části země vyloženě dobrý vztah a vždy se tam ráda vracíte?

Především to Španělsko, je to tam vždy zajímavé a každá jeho část má své osobní kouzlo. Rodina se mě už ptá: „Proč zase do Španělska?“

Máte raději země, kde je obyvatelstvo temperamentnější, nebo spořádanější stylem Anglie?

Anglická upjatost, pokud to tam tak funguje, by mi vadila. Sama jsem tam bohužel nebyla, to je dáno mou jazykovou vybaveností.  Upřednostňuji tedy spíš temperament.

Prosadila jste něco zásadního jako vedoucí katedry jazyků?

Zásadní to sice podle mě bylo, ale nebylo to něco, o co  bych bývala usilovala, vyplynulo to z celkového fungování fakulty. Zavedli jsme systém výuky jazyků jako je dnes. Počítáme s tím, že se angličtina vyučuje na středních školách a tudíž nemáme kurzy pro začátečníky. Studium jazyků bylo dříve delší, 6 semestrů pro začátečníky a 5 pro ostatní jazyky, byla to jiná doba a byla zde velká absence jazykové vzdělanosti. Naštěstí se zachovalo to, že máme pro začátečníky 4 hodiny týdně, což nemá žádná jiná fakulta na ČVUT, protože za nějaké 2 hodiny týdně by se člověk nedostal na úroveň základní domluvy.

Bylo a je s katedrou jazyků zacházeno jako s rovnou  vůči ostatním na FJFI?

Musím říci ano, ale výjimky se najdou, přece jenom ne všichni mají kladný vztah k jazykům. Mnohdy máme postavení výrazně lepší než kolegové z jiných kateder.

Mnoho studentů považuje jazyky na FJFI jako nutné zlo a také jako jeden z náročnějších předmětů, který má velkou hodinovou a malou kreditovou dotaci. Nemyslíte si, že by studenti měli být motivovaní více kredity?

No tady trošičku matematicky zaostáváme za ostatními kolegy, více kreditů je dáváno odbornějším předmětům. My máme jeden kredit za semestr. Nevím u kolika studentů jsou jazyky nutné zlo, ale dnes je pro vaše odbornosti především angličtina alfou i omegou. Pokud se budete chtít prosazovat dál, tak to bez ní nepůjde.

Mluvíme-li o druhých jazycích, tak tam zas tak velké zlo není. Pakliže jsou kolegyně důsledné, tak  jen houšť a tím líp. Spíše mě překvapuje, že o tom někteří studenti mluví jako o nutném zlu, s odstupem času se na to budou dívat jinak.

Přece jenom se člověk lépe učí na předmět, ze kterého dostane 2 nebo 3 kredity, byť by byly pouze motivační.

Můžeme tuto otázku vznést na různých úrovních jednání, ale myslím si, že neuspějeme, protože při změnách studijního plánu jsem viděla, jak se mezi sebou odborné katedry hrdlí, kolik mají přidělit kreditů různým předmětům, aby to dalo tu potřebnou sumu. Myslím, že kdybychom do toho vstoupili my, tak by nás trochu uplácali čepicemi, navíc si nechceme dělat zlou vodu. Byli jsme vždy rádi za to, že se u nás na fakultě učí dva jazyky, mnohé fakulty mají jazyk pouze jeden.

Jsou plány ohledně rozšiřování katedry o další jazyky? Vzhledem k tomu, že se v mnoha odvětvích například čínština stává velice dominantním jazykem.

Učitelů takových jazyků není moc a nepředpokládám, že bychom sem přijali někoho, kdo by učil takto exotický jazyk.

Je pravda, že za dobu, co tu jsem se objevila přání na japonštinu. Umožnili jsme tehdy studentům studovat tam, kde se jim dostane patřičného vzdělání. V případě japonštiny jsme studenty odkázali na Karlovu Universitu. Odtud nám pak přinesli potvrzení nebo certifikáty, že zvládli jazyk na dané úrovni. Zájemce o italštinu jsme směrovali na fakultu architektury. Byl zde dokonce požadavek na norštinu. Tehdy to nakonec daný student vzdal, přestože jsme mu mohli poskytnout individuální plán. Paní Čechová má aprobaci na norštinu. Každá z nás tu má aprobaci minimálně na dva jazyky.

Jako prvák jsem si před výběrem druhého jazyka říkal: „Lepší se španělštinou do Karibiku než s ruštinou na Sibiř.“ Máte další doporučení proč si vybrat  právě španělštinu?

Přece jenom jsem i ruštinářka a musím říci, že by vás Sibiř velice zajímala. Třebaže tam vše nefunguje tak jako v západních zemích. Mám takový pocit, že když se člověk učí jazyk, tak získává trochu z charakteru lidí, kteří jim mluví. Jste-li přáteli německého pořádku, tak vás spíš budou zajímat germánské jazyky. Bohéma jistě mile přivítá španělština nebo italština, jsou to jazyky melodické a příjemně plynoucí.

Chtěla byste na závěr něco sdělit našim studentům?

Když už se do něčeho pustíte, tak se toho držte a nevzdávejte se. To platí o studiu, práci a vlastně o celém životě.

-jep-


Napsat komentář

XHTML: You can use these tags: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>