LubkaCernobilaCO bez rozhovoru by nebylo CO a už vůbec by nemělo šanci obhájit první místo v anketě o nejoblíbenější jaderňácký občasník. Naštěstí množina nevyslechnutých osobností fakulty zůstává nadále hustá, jak si zajisté pozorný čtenář sám dokáže pro zpestření nějaké suché přednášky. Naší novou obětí je vždy usměvavá matikářka Ľubka Balková, novodobá metla prváků, kterou „my staříci“ již nepamatujeme.

1. Je všeobecně známo, že učíte lineární algebru. Jak jste se dostala k matematice?

Na to mám dobrou odpověď. Matematika je jediná disciplína, kde si nemusím nic pamatovat. Právě proto jsem si vybrala matematiku, nerada jsem se učila zpaměti. Nejhorší na střední byly společenské vědy. Naše učitelka nadiktovala například René Descartes, pod to deset bodů a pak nás z jednotlivých bodů, dokonce popořadě, zkoušela. Tady, v matematice, nic takového není vyžadováno.

2. Nepřipadá Vám, že znění definic a vět je šprtání?

No, definice se musejí naučit zpaměti. Ale u vět už to takové není. Větu se člověk jakž takž naučí a zbytek už domyslí. Takže už to není naučené zpaměti, jelikož se důkazy a předpoklady dají odvodit. Vlastně stačí znát jen hlavní myšlenku tvrzení.

3. Zřejmě ráda učíte. Chtěla jste učit odjakživa, anebo je to pouze rozmar osudu?

Opravdu ráda učím, i když nejsem zrovna show woman. A navíc jsem se k učení dostala spíše náhodou. Za mě se dalo cvičit již ve třetím ročníku. Já jsem začínala na FJFI jako cvičící MA, ale doučovala jsem již na gymplu. Ovšem až na vysoké jsem zjistila, že mě to opravdu baví. Přednášení mě baví ještě víc.

4. Neláká Vás komerční sektor a závratná kariéra ve světě byznysu?

Smích. Neláká mě vůbec. Jednak mají akademičtí pracovníci daleko delší prázdniny a jednak větší volnost. Myslím si, že tak je to správně, protože hodně lidí tady na fakultě svojí prací žije, což by se v soukromém sektoru, kde by mě šéf pořád kontroloval a přikazoval, co mám dělat (často něco nesmyslného), stávalo těžko.

5. Není úplně známo, že jste členkou AS FJFI. Pomýšlíte na vyšší funkce ve vedení fakulty nebo ČVUT, např. jako pan docent Vojtěch Petráček, který se v současnosti uchází o funkci rektora ČVUT?

Na vyšší funkce určitě nepomýšlím. V akademickém senátu jsem hlavně v souvislosti s propagací, protože se mi jako člence daleko lépe prosazují nápady. Také mám ráda, když na fakultě fungují i jiné věci než výuka a výzkum, jako třeba anketa nebo dobrý web, a když to na fakultě žije prostřednictvím různých studentských soutěží. Jednu takovou zrovna chystáme, ale zatím nic víc neprozradím.

6. Vraťme se zpět na jaderku. Kdo patřil mezi Vaše oblíbené přednášející na fakultě?

Tak určitě paní asistentka Jana Vondráčková. Ta je takovým mým vzorem. Ta mi analýzu vždy vysvětlila tak, že jsem se již doma nemusela učit. Znala jsem vše z přednášek. V tomto ohledu jsou také výborné paní profesorka Edita Pelantová s docentkou Zuzanou Masákovou, a není to reklama na TIGRa (Theoretical Informatics Group, pozn. redakce). Ráda bych zmínila ještě pana docenta Emila Humhala, a to proto, že on má jistou zásadu. Totiž i slabého studenta lze naučit matematiku, pokud on sám má alespoň trochu zájem. A tím se také snažím řídit. Ale měla jsem ráda i spoustu dalších.

7. Připomeňme, že se lineární algebra stala Vaší výhradní doménou celkem nedávno. Byla to pro Vás výzva převzít výuku po zesnulém panu asistentu Jiřím Pytlíčkovi?

Určitě to výzva byla. Jak víme, byl to vynikající vyučující a stal se legendou ve výuce lineární algebry. Ale zároveň jsem se těšila, protože tam učím studenty, kteří mají zájem o matematiku. A opravdu se moje očekávání naplnilo. Například když jsem se pustila do psaní skript, mi studenti hodně pomáhali. Dokonce mám i spoluautory z prvního, vlastně teď již z druhého, ročníku: Jakuba Krásenského a Jakuba Klinkovského. Ale pomáhali mi i další.

Nicméně se pana asistenta nesnažím napodobovat, to by asi ani nemělo cenu. Vysvětluju nové pojmy na příkladech a tak, aby studenti měli i nějakou geometrickou představu. Zdá se mi totiž, že tím jak je LA abstraktní, je potřeba s představou pomáhat. Jak dobře víme, pan asistent Pytlíček tohle nedělal. Ten měl naopak tu abstraktnost velice rád. Jinak se samozřejmě snažím být precizní stejně tak, jako býval pan asistent.

8. Nebála jste se, že se stanete nepopulární pro extrémní úmrtnost studentů, která provází áčkovou algebru?

Já bych nesvazovala úmrtnost s popularitou. Tyhle dva pojmy nesouvisí, to bylo vidět právě u pana asistenta Pytlíčka. Ačkoli byla úmrtnost obrovská, patřil pan asistent mezi nejoblíbenější vyučující. Naopak bych řekla, že áčkoví studenti jsou schopni víc ocenit krásu matematiky, a tedy jim je LA bližší než ostatním studentům.

9. Zřejmě se zkouška z LAA změnila. Můžete starým strukturám přiblížit, o co by nyní přišli, nebo naopak, o co jsme byli dříve ochuzeni?

Pořád se zkouška skládá z písemky a ústní části. Nicméně studentům umožňuju sbírat body v průběhu semestru za úkoly a aktivitu. Tím pádem se písemka stává snazší pro ty, kteří pracují celý rok. Ovšem při ústní části se snažím zkoušet stejně přísně, jako dříve zkoušíval pan asistent Pytlíček, a důkladně si studenty proklepávám.

10. Za nás tam teda bývala fronta jak u zubaře včetně té ponuré atmosféry umocněné dětským pláčem.

Tak takhle já studenty nezkouším. Vezmu si je do učebny všechny najednou. A pak je zde asi ještě jedna odlišnost. Já nepouštím takovou hrůzu jako pan asistent. Ale některým se i tak klepou u zkoušky ruce, tak snad to není jen mé zdání.

11. Vyhazujete ráda od zkoušky?

Nevyhazuju ráda, ale když je to nutné, tak to zase studenty vyhodím. Ale opravdu nemám ráda, když jsou studenti nervózní. Proto se je snažím uklidňovat.

12. Takže takovým těm typickým Pytlíčkovinám, kdy paní profesorce Pelantové na dotaz, jestli jdete na oběd, odvětíte, že Vám má dát pět minut na vyhození posledního zoufalce, protože jsou stejně všichni marní, se vyhýbáte?

Vyhýbám.

13. Při pohledu na letošní rozvrh druháků je zřejmé, že áčkařů přibylo. Co podle Vás stojí za větší propustností áčkových předmětů?

Není to žádná úmyslná propustnost. Už loni bylo přijato více studentů a letos je nárůst ještě markantnější oproti předchozím letům. Naopak jsem vypozorovala, že první rok, co jsem učila LAA, jsem zaznamenala ještě větší úmrtnost než pan asistent Pytlíček.

14. Není tajemstvím, že korupce prorůstá i na české vysoké školy. Setkala jste se někdy například s návrhem úplatku?

Smích. Ještě jsem se s tím nesetkala, ale sama si o to říkám svým „korupčním hrnečkem“ s nápisem: „Mám ráda čokoládu a taky víno, pivo, becherovku a jinej chlast.“ Ale studenti hrnečku, bohužel, nerozumí… To samozřejmě berte s rezervou.

15. Jako jeden z přednášejících pro první ročník se Vám jistě dostává velké pozornosti na různých studentských akcích jako je Bažantrikulace. Jak to vnímáte?

Mně je studentů trochu líto, protože se jim hraju hůř, než se hrával pan asistent Pytlíček. Ale paní profesorka Pelantová mě uklidnila, že to určitě s přibývajícími lety půjde lépe. A také mám zajisté nějaká gesta, o kterých ani nevím, a ty mi třeba studenti při Bažantrikulaci odhalí.

16. Přijdete na letošní Bažantrikulaci?

Přijdu, a dokonce oželím taneční, pokud se Bažantrikulace bude konat ve čtvrtek, jak je tomu zvykem.

17. Působíte i na jiných fakultách popřípadě vysokých školách mimo jaderku?

Nepůsobím na jiných vysokých školách, ale dalo by se říct, že působím na středních školách. Na jaderce mám na starosti propagaci, konkrétně se starám o web jaderka.cz a organizuju pro střední školy přednášky a vedení studentských projektů. Také sama moc ráda vedu SOČky a AMAVET práce (Asociace pro mládež, vědu a techniku AMAVET, o.s. – pozn. redakce). Chcete-li se zapojit do propagace, tak se mi ozvěte!

18. Už jste někdy nějakou ze zmíněných soutěží vyhrála spolu se svými studenty?

Letos moje studentka Aranka Hrušková vyhrála AMAVET a České hlavičky. Další student byl úspěšný v SOČce a je momentálně v prváku na jaderce, ale jméno neprozradím. V současné době mám další moc šikovnou studentku, se kterou zpracováváme téma „Optimální bankovky“.

19. Čím konkrétně se zabýváte ve výzkumu?

Jsem členkou skupiny TIGR, takže se věnuju hlavně kombinatorice na slovech, a protože vedu seminář kryptologie, tak jsem zjistila, že se dá kombinatorika aplikovat v hašovacích funkcích a generátorech náhodných čísel. Takže na toto téma teď vedu bakalářky, ale nezanevřela jsem ani na čistou kombinatoriku na slovech. Kdybyste chtěli vědět víc, nebojte se nás přijít zeptat – TIGR nekouše!!!

20. Jak vnímáte vztah katedry matematiky vůči jiným katedrám na jaderce, necítíte jistou rivalitu?

Cítím spíše zdravou rivalitu. Pereme se trochu o nejlepší studenty, stejně jako v rámci katedry si mezi sebou konkurují různé výzkumné skupiny. Myslím, že je to zdravá soutěživost, protože to vede k organizování různých akcí pro studenty. Na KM jsme měli např. soutěž o logo KM, matematickou fotosoutěž, zanech stopu na KM. Taky máme hezké nástěnky, takže je to jednoznačně pozitivní rivalita.

21. Máte i jiné záliby než drtit prváky matematikou?

Mou největší zálibou je kolo. Ale nejsem sběrač kilometrů. Jak říká moje kamarádka, nejdřív je třeba se zastavit na rychlé cukry, tím se myslí cukrárna, a po výkonu zase na bílkoviny, aby rostly svaly, čímž se pro změnu myslí pořádné maso. Co se týče cukráren, znalci z TIGRa dali dohromady Michelina cukráren, k nalezení je na volnočasových stránkách TIGRa. Další mé záliby jsou tancování, fránina a líbí se mi, jak si v Čechách chodíme posedět na pivko. To mi v zahraničí chybí.

22. Máte ráda cestování, či to vnímáte spíše jako nutné zlo, které k Vaší práci patří?

Cestování mám hodně ráda, akorát nemám ráda létání. Takže letadla jsou pro mě nutné zlo. Výhodou akademického pracovníka je, že máme možnost hodně cestovat. Takže jsem díky práci na jaderce projezdila Evropu, ale taky třeba Kanadu, a dokonce jsem se podívala do Nepálu. Dále jsem si, i díky jaderce, zkusila studia ve Francii.

23. Co a kde jste studovala ve Francii?

Dělala jsem v Paříži doktorát na univerzitě Paris 7 – Denis Diderot. A ráda se do Paříže vracím. Zrovna minulý víkend jsem se tam byla ohřát. Bylo 30°C a slunečno.

24. Kam byste se ještě chtěla podívat?

Můj sen je podívat se do Kalifornie a procestovat národní parky. Letos jsem se poprvé dostala do Států na severozápad do Seattlu. Tam jsem pár národních parků navštívila, a protože se mi to moc líbilo, tak bych chtěla vidět další. Akorát se musím zbavit svého strachu z medvědů. Cedulky, že se musí jídlo ukrývat do speciálních kontejnerů, jsou v kempech všude, a mně to nedělá úplně dobře.

25. Jednou v Rusku jste se dostala do vězení, protože Vás přistihli, jak jste „pašovala“ foťák do areálu JINRu v Dubně. Jaké to bylo?

Asi je upoutal můj červený batoh, protože jsem byla jediná, koho kontrolovali. Foťák jsem v něm měla, protože jsem se bála ho nechat v hotelu. V areálu jsem fotila jedině kavárny, které jsou ukryté na neuvěřitelných místech. Člen ochranky mě pak odvedl na místní policejní stanici, kde jsme asi hodinu čekali na velitele. Ten si pak, společně se mnou, prohlédl všechny mé fotky z Moskvy a ze Sergijev Posadu (Сергиев Посад) a komentoval, co všechno taky zná. Poté mě propustil. Bylo to zvláštní, asi jako z Kocourkova.

26. Měla jste strach, že Vás zavřou a zahodí klíč?

Spíš jsem měla strach, že zahodí foťák.

27. Mimo jiné se zajímáte o dějiny matematiky. Je to pouze lokální zájem o jednu oblast dějin, nebo se dějinám věnujete i v širším rámci?

K dějinám jsem se dostala přes lineární algebru, protože mě na ní zaujalo, že historický vývoj šel přesně opačně, než jak se algebra přednáší. Takže vektorový prostor, kterým se začíná na první přednášce, byl ve vývoji lineární algebry až třešničkou na dortu. Myslím si, že obecná znalost dějin matematiky k matematice patří a kdo matematiku studuje, tak by měl znát i jména významných lidí z historie, kteří matematiku tvořili.

28. Nakonec se ještě vraťme na katedru matematiky. Jak známo, mezi oblíbené dotazy nepatří především jeden, a to: „K čemu je to dobré“. Co byste odpověděla Vy?

Odpověděla bych to, co říkali mně, když jsem byla ve druháku. A sice, že matematika rozvíjí mozek, hlavně logiku, a člověk se pak uplatní v jakémkoli oboru. Je totiž lehčí udělat z matematika ekonoma než naopak.


Napsat komentář

XHTML: You can use these tags: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>