Je všeobecně známo, že máte na starosti koordinaci a sestavování rozvrhu na fakultě. Jak jste se k této činnosti dostal?

Převzal jsem ji zhruba před deseti lety od kolegy Čvančary, což byl někdejší správce IT. Mimochodem to je bratr slavné herečky Jitky Čvančarové. Rozvrhování výuky bylo v tu dobu zahrnuto do náplně funkce tajemníka katedry, kterou mi nabídl vedoucí katedry prakticky ihned po mém přijetí.

V těch dobách disponovalo vytváření rozvrhu kouzlem starých časů. Tuhle formu bych pracovně nazval „analogovou.“ Používali jsme totiž obrovské nástěnné tabule s dlouhými zásuvnými pásy vytvořenými z milimetrových papírů, do nichž se umisťovaly papírové lístečky reprezentující jednotlivé předměty. V určený den se u tabulí sešli rozvrháři všech kateder a za neřízeného poletování vkládali lístečky do volných polí. Trochu to připomínalo obchodování na burze. Samozřejmě kdo dřív přišel, ten měl výhodu první volby.

Podobně úsměvný byl i proces publikování. Rozvrhy se přepisovaly do Wordu odděleně pro každý kruh. Téměř okamžitě jsem od publikace ve Wordu přešel do Excelu a následně také došlo na generování PDF verze. Přepisování rozvrhu do všech těch tabulek nám ale stejně ve dvou trvalo celý den.

Postupem času ve mně tedy zrála myšlenka na přechod k „digitální struktuře.“ Výsledkem je současný program TTB (TimeTableBuilder), což je dílo našeho bývalého studenta Vojty Holuba, který na něm pracoval zhruba rok v rámci své bakalářské práce. Vytvořil poměrně funkční program využívaný dodnes. Má samozřejmě své chyby, ale ty jsou mnohonásobně převáženy obrovskou úsporou času. Jen pro ilustraci: dříve jsem musel při každé změně v rozvrhu sejít o patro níž do oné místnosti s tabulemi, provést změnu, a pak ručně opravit rozvrhy kruhů, místností, učitelů…

To byla práce takřka na poloviční úvazek!

Ano, ve zkouškovém období to bývalo 50 % mé činnosti, zbytek vyplnily zkoušky. Na vědu už žádný čas nezbýval. V té době jsem úplně přestal luštit křížovky a sudoku, neboť sestavovat rozvrh byla mnohem větší výzva. A navíc je to každý semestr složitější úměrně tomu, jak se zesložiťují studijní plány.

Jak vlastně zasáhly do složitosti rozvrhování nové akreditace?

Akreditace přináší postupné zrušení pojmu zaměření ve prospěch oboru. Navíc zakázala výskyt téhož předmětu v bakalářském studiu a zároveň v magisterském studiu. Předměty jsou teď striktně bakalářské, nebo jen magisterské, což je z hlediska rozvrhování pozitivní změna. Předměty probíhající napříč ročníky jsou totiž velmi těžko umístitelné, a je tudíž třeba s jejich umístěním začínat.

Komplikace s rozvrhem bohužel přišly ruku v ruce s předimenzovanými studijními plány. Například ve studijních plánech jaderného inženýrství pro druhý ročník je v součtu 60 hodin vyučování. Když předpokládáme, že každý den se dá učit od půl osmé do sedmi, tak je to úplné maximum, co se do rozvrhu dá umístit, a to bez jediného volného místa. Už z toho je vidět, že sestavit rozvrh je vzhledem k malému počtu řešení poněkud netriviální. Stačí udělat na začátku nějakou neuváženost a po dvou dnech dospějete do stádia, kdy rozvrh sestavit nelze.

Čím začíná proces sestavování? Katedry sepíšou své požadavky/omezení a přinesou Vám je?

Základem jsou studijní plány, ze kterých se vytvoří přehledné tabulky předmětů ve vazbě k oborům. Z těch je třeba vybírat nejprve ty, které jsou obtížněji umístitelné – předměty společné pro více oborů. Dál záleží na omezeních vyučujícího, kapacitě místností atd.

Obecně platí, že nejhůře se plánují předměty prvního a druhého ročníku. Jsme omezeni počtem učeben, z čehož vyplynulo nepsané pravidlo – pokud běží přednáška v prvním ročníku, tak nemůže běžet zároveň přednáška v ročníku druhém. Naopak, druháci musí v tu dobu mít cvičení, aby se dokonaleji využila kapacita učeben. Prváci bývají víc na Břehovce, druháci naopak na Trojance. Druháků bývá razantně míň, takže už se na Trojanku vejdou.

Zásadním omezením jsou také předměty, které pro fakultu zajišťují jiné školy, nebo takové co zajišťujeme sami, ale z nějakých důvodů jsou vyučovány například na MFF nebo PřF. Až poté, co je k dispozici rozvrh z těchto škol, je fakticky možné zahájit hlavní část sestavování.

U některých hodin v rozvrhu není vyplněna učebna. Co za tím stojí?

Je několik důvodů proč katedry nevyplňují posluchárny nebo dokonce ani vyučující. Jednak na to z „analogových dob“ nejsou zvyklé, a také ne všichni katederní rozvrháři pracují v prostředí TTB. Bohužel tak ani neví, jaké publikační možnosti tento program skýtá.

Kapitolou sama pro sebe je katedra jazyků. Ta vyplňuje jen časové sloty, ve kterých bude probíhat její vyučování…

Ano, když jsem přejímal rozvrh, tak jsem si říkal, co je to za prapodivný systém. Ale velmi rychle jsem zjistil, že jde o fakticky jediný možný způsob. Katedra jazyků musí dělat rozvrh úplně jinak než ostatní katedry. V jednom časovém koridoru probíhají totiž úplně všechny jazyky. Studenti se rozdělí do disjunktních skupin (které ale nijak nesouvisejí s dělením na kroužky) a výuka probíhá v jeden okamžik v různých posluchárnách. Studenti se ale rozčleňují do kroužků podle oborů, a nikoli tedy podle typu jazyka.

Většina fakult ČVUT používá rozvrh v KOSu, nestačilo by to i FJFI?

Z vlastní zkušenosti vím, že s KOSem jsou problémy i v daleko jednodušších oblastech, než je sestavování rozvrhu. Jsem ke KOSu velmi skeptický a představa, že by se tam měl dělat ještě rozvrh, je z mého hlediska děsivá. Naštěstí jsme také díky panu proděkanovi uhájili vlastní systém.

Jaderka má na rozdíl od jiných vysokých škol velká specifika v přípravě rozvrhu. U nás je to tak, že vytváříme rozvrh studentům na míru. V porovnání s VŠE jsme menší škola s větším počtem předmětů, které jsou zcela výhradně přednášeny pouze v jedné paralelce. Na VŠE běží tatáž přednáška paralelně několikrát a student si pak rozvrh může dotvořit sám, neboť má z čeho vybírat a disponuje navíc mnoha stupni volnosti. Studijní plány jsou navíc na většině ostatních škol co do rozsahu poloviční. Ukažte mi např. studijní plán druhého ročníku, kde je předepsáno více než 50 hodin výuky.

Neplánujete upgrade programu TTB? Třeba článek někoho povzbudí v tom, aby s tím pomohl…

Každý rok si sepisuji návrhy na vylepšení, které postupně v programu realizujeme. Momentálně pracujeme s kolegou Čulíkem na online evidenci časových omezení vyučujících. Prostě se zde jen vyplní časově specifikované preference a pomocí TTB se pak při samotném sestavování zohlední. Mezi problémy, které čekají na opravu, řadím nemožnost přiřadit dva vyučující k jednomu předmětu, nebo nešťastnou poznámku „různé“ vyskytující se v případě, že je s jedním předmětem asociováno více učeben.

Často si studenti stěžují, že neznají svůj rozvrh včas na to, aby si mohli bez problémů zapsat tělocvik na ÚTVS. Nedá se s tím přeci jen něco dělat?

Bohužel datum publikace rozvrhu je jen stěží ovlivnitelné. Pozdní publikace je částečně způsobena přejímáním rozvrhů z jiných fakult, ale také samotným mechanismem zápisu našich studentů do prvního, resp. druhého semestru. Počty prváků ovlivňují fatálním způsobem celou konstrukci rozvrhu.

Nějaké rozvrhářské přání na závěr?

Nezůstat u rozvrhu déle než kolega Kopřiva z Katedry materiálů, který s rozvrhem začal v roce, kdy jsem se já narodil.

-db-


Napsat komentář

XHTML: You can use these tags: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>