Celková populace Uppsaly se pohybuje kolem 200 000 obyvatel, z čehož cca 40 000 jsou studenti a jde to hodně vidět. Jsem tu jen něco přes 3 měsíce a i tak mám silný pocit sounáležitosti s ostatními studenty i s městem samotným. Je to něco, co u nás doma chybí, pokud teda nebydlíte zrovna na Strahově, ale i tak to není stejné. V Praze jsou to buď jaderňáci nebo právníci nebo ekonomové nebo medici. Malé nezávislé ostrůvky ve velkém rybníku. Samozřejmě Praha je milionové hlavní město a nedá se to úplně dobře srovnávat. Jde mi spíše o to úzké propojení univerzitního a každodenního života.
S cenami je to tu vůbec vtipné. Každý ví, že na severu je draho. Ovšem že to tvrdí i místní, co mají třikrát vyšší platy než my, to už stojí za zamyšlení. Tím se dostávám ke stravování. Neexistující menzy, nepřítomné maminky a předražený bufet ve škole velmi rychle zasvětí každého studenta do umění krabičkování. Speciální místnosti plné mikrovlnek ve škole pak dílo dokonají. Ještě nikdy jsem nekuchtil tak efektivně a ekonomicky jako tady. Špagety do toho! Co musím rovněž vyzdvihnout, je fika. Dalo by se to popsat jako přestávka na kafe a sušenky, ale v širším slova smyslu. Já třeba hrdě zavedl fiku s pivem. Fiku můžete mít třeba pětkrát za den a všichni se vždycky rádi přidají. Zároveň je to skvělá záminka, jak někoho pozvat na nezávaznou schůzku, ze které můžete kdykoli odejít.
Tématem číslo jedna v Uppsale je ubytování. Jako exchange student jsem měl ubytování zaručeno, což volně přeloženo znamená, že dostanete jednu nabídku a ber nebo nech být. Nechat být se vysoce nedoporučuje, i kdybyste měli bydlet 5 km od centra, protože sehnat vlastní ubytování je téměř nadlidský úkol. Tuzemští študáci si po podání žádosti o ubytování musí počkat v průměru dva až tři roky. Nutno podotknout, že ubytování je tu nesrovnatelně lepší v porovnání s českými kolejemi. Jasně, že je to drahé, ale relativně vzato to ujde. Když jsem poprvé vešel do svého nového příbytku, tak mi spadla čelist. Vlastní koupelna, pokoj, kde by u nás bydleli dva až tři lidé. Není divu, že tu potkáte nejen studenty, ale také různé pracující čtyřicátníky či celé začínající rodiny. Jednotlivé pokoje se soustředí v koridorech o 5-12 pokojích se společnou kuchyní a někdy společnou sprchou.
Poslední, o čem bych se rád zmínil, jsou Švédi samotní. O seveřanech se říká, že mají tlustou skořápku, a že není lehké se spřátelit. Je sice pravda, že zpočátku jsou trochu stydliví, ale kdo by nebyl. Jakmile tu bublinu prasknete, jsou nesmírně přátelští a pohostinní. Obrovská výhoda je, že kurzy pro místní i zahraniční studenty jsou spojeny. Prostě se přepne do angličtiny, což tu nikomu nedělá nejmenší problémy. To u nás bohužel možné není a je celkem smutné, když pomyslím, s jak málo zahraničními studenty jsem za dobu svého studia přišel do styku. Každý víkend tu s místními hraju volejbal a badminton a snažím se o první nesmělé krůčky ve švédštině.
A ještě poslední poznámka. Švédky jsou sice blonďaté, ale na české holky to nemá!