Ing. Petr Ambrož, Ph.D. už 3 roky učí prvákov lineárnu algebru. Starší študenti ho môžu poznať z predmetov Základy teórie grafov, Publikačný systém LaTeX alebo zo skupiny TIGR. V tomto článku sa dozviete, aké sú najčastejšie chyby v písomnej časti skúšky z lineárnej algebry, aká je jeho práca v skupine TIGR či ako vznikla funkcia tajomníka Študentskej únie.

Dobrý deň, radi by sme sa Vás spýtali, kde ste vyrastali a študovali?
Vyrůstal jsem v Českých Budějovicích (tam by chtěl žít každý). Narodil jsem se teda v Praze, ale asi ve třech letech jsme se přestěhovali do Českých Budějovic, odkud pochází můj otec, a tam jsem studoval na základní škole, na gymnáziu.

ambroz_jaro2015

Čo Vás motivovalo vybrať si jaderku?
Na Jaderce jsem studoval obor inženýrská informatika. Dneska je to už trochu jinak ale.

Absolvovali ste popri svojom štúdiu nejakú zaujímavú cestu do zahraničia?
Během magisterského – my jsme to neměli rozdělený na bakalářský a magisterský – ne, to jsem celou dobu seděl tady, kromě začátku páťáku, když jsem jel na školu do Pisy. Vyloženě dlouhodobější cestu jsem absolvoval až během doktorátu, který jsem dělal pod dvojím vedením, což je stipendijní program francouzské vlády. Ten doktorand ty tři roky doktorátu vždycky půl roku je na své domovské univerzitě v Čechách, půl roku na univerzitě ve Francii. V mém případě to byla univerzita Paříž 7 – Denis Diderot.

Takže viete po francúzsky?
No (smích), takhle bych to neřekl. Já jsem se totiž francouzsky nějak intenzivně dlouhodobě neučil. Když se někdy na začátku páťáku objevila možnost, že bych do Francie mohl jet, protože jsme spolupracovali s jednou profesorkou na té univerzitě. Ona se ptala, jestli budu pokračovat na doktorátu a v případě, že jo, pak že taková možnost existuje. Abych tam nejel úplně nedotčen, tak jsem začal s prváky chodit na francouzštinu pro začátečníky. Tam jsem chodil rok a to byly veškeré moje znalosti, když jsem do Francie odjel – což místy stačilo, místy ne úplně. Jak se o Francouzích říká, že cizí jazyky nemají úplně rádi, není to 100% pravda. Já jsem se s angličtinou setkával na různých, ne úplně očekávaných místech. Co bylo dobré, správce koleje, kde jsem prvý rok bydlel, mluvil anglicky. Ač Francouz, mluvil docela rád. Pak jsem pochopil proč – bylo to jenom jeho druhé zaměstnání, první bylo číšník v restauraci v turistické části Paříže. Anglicky (o trochu líp než já francouzsky) taky mluvil zaměstnanec Electricité de France, který mi přišel zapojovat elektřinu. Když jsem totiž přišel na kolej, zjistil jsem, že tam není elektřina a že si musím sám zařídit, aby mi ji zapojili. Žil jsem tam vlastně rok a půl na tři části, takže celkem dobře rozumím, když někdo mluví, dokážu si přečíst docela dost, hlavně odborný matematický text. Naprosto nejsem schopen nic napsat. Psaná francouzština není jednoduchá. Součástí mého kontraktu bylo, že sice můžu dizertaci odevzdat anglicky, ale bude mít rozšířený český a francouzský abstrakt. Ten dvoustránkový francouzský abstrakt jsem psal dva dny, když jsem ho dal francouzské školitelce, tak se mi vrátil téměř sytě červený. Co se týče toho něco říct, to je složitější hlavně z toho důvodu, že mám docela malou aktivní slovní zásobu. Tím, jak jsem se francouzštinu pořádně neučil, poslouchal jsem lidi, poslouchal jsem televizi, v té laboratoři jsem komunikoval anglicky. Respektive já sem se snažil, pak jsem došel do toho stavu „tak teď to budu hrozivým způsobem opisovat a nebudeme si rozumět, nebo přepnu do angličtiny“ . Tak jsem přepnul do angličtiny. Komunikace na ulici v obchodech, ta je tak základní, že si z ní člověk žádnou slovní zásobu nevybuduje.

Myslíte si, že sa zmenili študenti oproti Vašej dobe?
Tak, není to zas až tak dávno, ta moje doba, já jsem do prváku nastoupil v akademickém roce 98/99. Není to zas až tak blízko, to je taky pravda. Studenti se možná trochu změnili, nejsem ale schopen úplně vyjádřit v čem.

Zmenila sa napríklad látka?
Ne až tak zásadně. Pochopitelně jsou změny, sem tam se objeví nový předmět, sem tam se zruší nějaký starý. Ku příkladu vím, že když já jsem studoval, tak doc. Záhorský učil dva předměty – učil Funkce komplexní proměnné, které dneska stále existují, a předmět s názvem Speciální funkce, který už dneska neexistuje. Sem tam nějaký předmět vznikne – kolegyně Dvořáková začala seminář z Dějin matematiky, předtím nic takové nebylo. Koneckonců, já jsem zavedl Publikační systém LaTeX, to se předtím taky neučilo. Na jiných katedrách se určitě taky něco děje, o tom ale nemám úplně přehled. Já sám když ve čtvrťáku přednáším Grafy, tak od té doby, kdy jsem je převzal od profesorky Pelantové (2006), tak je po krůčcích trochu měním. Z různých důvodů – první zásadní změna byla, když jsem to převzal. On ten předmět byl původně grafy a kombinatorika, tak jsme ho rozdělili. Kombinatorická část se vydělila do předmětu, který se dřív jmenoval Kombinatorické počítání, posléze z něj vznikla Diskrétní matematika 3, Grafy zůstaly samostatný předmět. Pak jsem z toho škrtnul něco málo, něco málo přidal. Pořád je to základní kurz, to znamená, aby se tam objevovaly nejnovější věci, na to tam není ani místo (časové, ač to má hodinovou dotaci slušnou), ani to vlastně není úplně to, co by ten člověk chtěl dělat, protože současný moderní výzkum se vždy týká nějaké úzké speciality, už nejsme v 17./18. století, kde mohli do kurzu zařazovat novinky, protože byli na té úrovni, na které my jsme dneska v prváku. Mění se i ty základní věci, ku příkladu teď se Lineární algebra změnila změnou vyučujícího, protože každý k tomu má trošku jiný přístup. Kolegyně Dvořáková oproti tomu, jak to přednášel pan asistent Pytlíček, tu algebru měnila. Ne že by měnila obsah látky, ten vlastně zůstal, ale v některých kapitolách změnila přístup. On vlastně ukazoval nejdřív operátory a co z nich plyne, ona naopak to všechno udělala pro matice, pak řekne, že pro operátory je to tak a tak.

V posledných pár rokoch ste mali celkom úspešné výsledky v zlatej kriede. Plánujete tento rok zabojovať o nejaké dobré umiestnenie, prípadne poraziť doc. Krbálka, ktorý svojou Matematickou analýzou dobýva popredné miesta?
Plánujete, plánujete, to není o tom, že bych to plánoval. Já se prostě snažím přednášet tak, aby to bylo příjemné pro posluchače i pro mě. No a to, že je to pozitivně hodnocené, z toho tak nějak padá. Pochopitelně jsem za to rád, výsledky ankety sleduju – ne až tak číselné hodnocení, když Vás hodnotí osm lidí, tak se to nějak zprůměruje a je tam nějaké číslo. Daleko zajímavější jsou slovní odpovědi, kde člověk může trošku čerpat inspiraci v tom, co a jak změnit. Nedělá se to úplně jednoduše. Například jsem si vědom, že v odpovědích je, že u zkoušek z Lineární algebry je obtížnost testů různá, s pokračujícím zkouškovým obdobím jsou testy složitější. Mně to tak prostě nepřipadá. Je možné, že to studenti tak cítí. Ale jsem schopen uznat, že když jsem zadával úplně první zkouškový test z Lineární algebry 2 roky zpátky, tak že ten byl opravdu jednoduchý (pozn. autorov – toho sme sa zúčastnili :-) ), ale pokud to je tak, že testy jsou různě složité a ke konci zkouškového složitější, tak to není tím, že bych to tak chtěl. Možná to plyne z toho, že potom člověk se snaží udělat příklad zajímavější – to se mi vždycky směje manželka, když den před zkouškou vymýšlím písemku: „Ty tam znovu něco vymyslíš, ty se nad tím rozplýváš a pak ti to nikdo nespočítá.“ Nedělám to schválně, ale možná z toho plyne, že pro někoho je to složitější.

Našli ste niekedy v ankete komentár, ktorý Vás vyslovene pobavil?
Hmm pobavil. Určitě se to stává, ale nejsem schopen něco z hlavy vytáhnout. Jednou mi tam někdo psal u nějakého cvičení, že by se fyzici měli chodit koukat, jak se má cvičit. To je déle, to bylo asi když jsem cvičil Lineární programování.

Máte nejaké rady pre študentov, ktorý by chceli úspešne absolvovať Vašu skúšku? Respektíve, aké sú najčastejšie chyby, ktorých sa dopúšťajú?
Nejčastější chyby, hmm. Chyba se dá udělat téměř ve všem, některé jsou ale dost hloupé. Typicky je docela dobrý si zkontrolovat, že jsem si správně opsal zadání. Vím, že to tak není třeba u všech zkoušek, ale já když vymýšlím soustavy, matice a tak, tak se vždycky snažím, aby to vycházelo nějak rozumně. To znamená, že povětšinou jsou tam celá čísla. Když už jsou tam zlomky, tak jsou to maximálně pětiny, dál by už to asi jít nemělo. Když Vám vyjde výsledek bodu, kde soustava má nějaké speciální řešení, který je $1 + \frac{\sqrt{316}}{2}$ , tak to pravděpodobně nebude úplně dobře, bavíme-li se o mé písemce. Já vím, že u asistenta Pytlíčka to klidně mohl být správný výsledek.
Proto je velice důležité si to zadání opsat dobře, protože je to naladěný tak, aby to vyšlo. Když si opíšete zadání špatně, tak pořád to nemusí být úplně na škodu – můžete to spočítat správně. Já nebudu rád, protože to pak musím celé přepočítat, že ty výsledky sedí, protože nedělám, že když někdo udělá numerickou chybu na začátku, že mu to škrtnu celý. Ale pravděpodobně si ten příklad člověk zesložití. Numerické chyby, to je kapitola sama o sobě. Já tomu rozumím, že je člověk dělá, sám jsem schopen je udělat, ale v algebře si to člověk musí zkontrolovat, protože strašně záleží na tom, kde ji udělá. Když se seknete na konci, když počítáte řešení a místo 3α Vám vyjdou 4α tak Vám strhnu nějaký čtvrt bodík, maximálně půl bodík. Když uděláte nějakou numerickou chybu na začátku a v úpravě, kde máte předvést, že umíte vyřešit, kdy to řešení nemá, jak vypadá jednoznačné řešení, jak vypadá řešení, když je to posunutý podprostor s nějakou dimenzí, vy se numerickou chybou o dva z těch tří připravíte, tak to vlastně znamená, že se připravíte o 2/3 bodů jenom jednou numerickou chybou. Dá se to chápat, že je to nespravedlivé, jinak to bohužel hodnotit nejde. Pro udělání zkoušky – určitě si dopředu nějaký příklady spočítejte, protože algebra má oproti analýze tu výhodu, že příklady jsou dost kuchařkovité.

Aké sú Vaše mimoškolské koníčky a záujmy?
Mimoškolní koníčky. V poslední době mi na ně zbývá trošku méně času, než mi zbývalo dřív, protože máme 1,5 roční dceru, což znamená, že se člověk nemůže sbalit a odejít do kina, protože to prostě nejde. Takže ano, ku příkladu dřív jsem docela dost chodil do kina, ale za poslední rok a půl jsem byl v kině jednou, když jsme nechali u nás přespat babičku. Jinak rád si přečtu téměř cokoliv, když je na to čas – v poslední době ta půlhodina ráno po cestě na fakultu a půlhodina odpoledne na cestě z fakulty. Takže stíhám za týden akorát přečíst jeden Reflex a jen tak tak ho dočítám a už mám ve schránce nový. Čemu věnuji čas, když mi nějaký zbývá, je figurková hra Warhammer. Dá se říct, že si hraju s cínovými vojáčky. V dnešní době už tedy nejsou cínoví, ale především plastoví. To žere docela dost času, protože ty figurky se prodávají na části, takže podobně jako plastový modelář to člověk napřed musí vystříhat z rámečků, začistit, slepit, nabarvit a když si jde někam hrát, tak to samo o sobě zabere dost času, protože ta jedna bitva trvá třeba 2,5 hodiny. Takže k tomu se zase až tak často nedostanu, jenom sem tam o víkendu tomu jeden den třeba můžu věnovat.

Pôsobili ste určitú dobu v Študentskej únii. Aký bol Váš prínos?
Jeden čas jsem byl předsedou Studentské unie a posléze tajemníkem. To funguje do dneška vlastně. To byla funkce, kterou jsme zřídili my. Vlastně jsme toho zřídili spoustu. Za mého působení co vzniklo, byla první Drakiáda. To tedy vymysleli starší kolegové, já jsem se vymýšlení a zavádění Drakiády do běhu neúčastnil, protože oznámení o tom, že bude, proběhlo, když jsme my jako druháci dělali Bažantrikulaci pro tehdejší prváky. Co skutečně začalo v době, když já jsem působil, byla Víkendovka pro prváky. Ta první byla zhruba, když jsem byl ve třeťáku, takže to už jsem byl v SUnii aktivní. Taky jsme začali s TCN. Hlavní iniciátor té myšlenky byl Marek Hlaváček, který dělal předsedu přede mnou a studoval modelování rok nade mnou. On vyloženě to TCN začal a celý ten projekt vydupal z ničeho. Pak se to posouvalo a dnes to asi vypadá trochu jinak. S tím vlastně souvisí, že i ta funkce tajemníka vznikla za nás. To bylo vyloženě, když Marek šel do páťáku, já jsem se stal předsedou, ale on si nechal organizování toho TCNka a zjistili jsme, že je strašný problém, že s každým papírem musí za mnou, abych mu ho podepsal a dal mu tam razítko a on s tím šel někam dál. Kvůli tomu Studentská unie zřídila funkci tajemníka, který v té době měl právo jednat jménem předsedy, aby si ty věci mohl podepisovat sám. To byl přesně ten důvod, proč vznikl tajemník, aby Marek Hlaváček mohl dělat TCNko a nemusel za mnou jezdit s papíry. Když já jsem na začátku páťáku skončil s předsednictvím, tehdy to tak nějak bylo, že typicky když člověk přišel do páťáku, tak se vzdal funkce předsedy, aby měl více času na diplomku, ale zároveň aby byl k ruce novému předsedovi, aby tam byla nějaká návaznost. Marek odešel na doktorát a já jsem se stal tajemníkem, abych mohl dělat to TCNko. To se tak nějak v té době předávalo. Další věc, co jsme dělali, byla Anketa o kvalitě výuky. Tehdy nebyla takováhle centrální ČVUTí, tak jsme se snažili o vlastní. Nějaké výstupy z toho byly. Postup byl takový, že jsme se dohodli s jednotlivými cvičícími, sebrali jsem jim 10 min na konci cvičení a rozdali jsme papírové formuláře. Studenti, kteří chtěli, vyplnili papírové formuláře a potom si SUnie dala víkendovou brigádu a všechno přepsala z formulářů do databáze a z té se to pak nějak zobrazovalo.

Aká je Vaša súčasná práca na TIGRovi?
Cokoli, co děláme, nese se sebou nějakou administrativu. Nejenom tedy TIGR, ale obecně všechna práce na fakultě obsahuje spoustu administrativy. Vždycky, když jsou katedrální setkání nebo večírek, přichází dost často asistentka Vondráčková, která dřív přednášela analýzu v prváku a druháku, a dost často, když někdo řekne něco jako kancelář, něco v kanceláři, tak ona se vždycky tak trošku ostentativně naštve: “Jakápak kancelář, kancelář mají úředníci! Vy máte pracovny!” Tak potom tam někdo řekne: “No v dnešní době už máme spíš ty kanceláře…” Takže teď poslední měsíc co bylo, je studentská grantová soutěž, což je náhrada bývalého specifického výzkumu. Dřív to bylo tak, že peníze z ministerstev šly rovnou na katedry. Dnes to však funguje tak, že peníze z ministerstva na ten specifický výzkum, co má být výzkum se studenty, jdou na ČVUT, a pak se rozdělují ve formě grantů. Když se to zavedlo, tak se udělala dohoda, že se to nebude tříštit, že prostě na katedře se udělá několik větších grantů a studenti se do nich zapojí. Takže třeba tady na matice je to tak, že jsou 4 granty a kopírují tu strukturu skupin. TIGR má jeden svůj SGS grant, MMG má druhý, GAMS má třetí a MAFIE má čtvrtý. Ten, co máme aktuálně, tak já jsem jeho řešitel. To znamená, že teď v lednu jsem musel dělat průběžní zprávu, tzn. za co jsme utratili peníze, jak jsme je utratili, kde jsme co publikovali, komu jsme vyplatili jaké odměny. K tomu jsem měl menší grant na pořádání konference v září. To znamená napsat závěrečnou zprávu za konferenci, vyúčtovat ji, vyúčtovat od ní speciální účet a to jako chvíli zabere. Plus vedu asi dva studenty na výzkumný úkol, respektive v téhle chvíli jenom jednoho, protože ten druhý mi skončil. On získal za zimní semestr málo kreditů a nechal se vyhodit.

Ako sa Vám pracuje v pomerne ženskom kolektíve?
Tam vlastně není rozdíl podle mě. Jako to bychom asi museli dělat něco jiného, aby v tom byl rozdíl. Kdybychom kopali vodovodní potrubí, tak tam bych si třeba stěžoval, třeba ne. Tady v tom případe je to asi jedno, v matematice záleží na jiných věcech než na pohlaví. Plus teď je nás víc, máme doktorandy, co jsou po většinou kluci, teď vlastně výhradně. U magisterských studentů je to půl na půl, možná převažují holky, ale jak se ta skupina rozrůstá, tak už je to širší. Dřív to bylo menší. Když já jsem byl ve čtvrťáku a páťáku, tak nic jako skupina TIGR neexistovalo. Byla jen profesorka Pelantová, docentka Masáková, já jako páťák, můj spolužák Petr Baláži jako páťák a v té době ještě Ľubka Balková jako čtvrťák a tečka. Takže tři na dva.\\

Stál ste teda pri založení TIGRa?
Vlastně jo. Nemůžu říct, kdy k tomu přesně došlo. Ono to byl takový postupný proces, který byl způsobený několika různými věcmi. Například, každotýdenní TIGŘí seminář, který běží možná už desátým rokem a kolem kterého to začalo vznikat plus mínus jako skupina, tak ten vlastně vznikl ze dvou důvodů. Do té doby běžel na katedře doktorandský seminář, kde postupně doktorandi prezentovali aktuální stav svého výzkumu. Ten neplnil takový účel, jaký by to mělo plnit především z důvodu, že doktorandi jsou rozlítaní na konferencích, i po Praze sedí různě, ten támhle na ústavu, ten támhle na ústavu, někteří sedí tady na katedře. Museli sem tedy každý týden jezdit, je to otravovalo, zaměstnanci katedry, o kterých se předpokládalo, že si je přijdou poslechnout, tak je to taky otravovalo, ano, řeknu to nahlas, takže tam moc nechodili. Tak, co jsme vymysleli tehdy, bylo to, že se seminář zruší a místo něj se udělají doktorandské dny. První byly v roce 2006 a ten každotýdenní seminář, který běžel celý semestr, je zkomprimovaný do dvou pátečních odpolední, kde všichni prezenční doktorandi vystoupí. Tím se to odbude, tedy neodbude, je to důležité vědět, co ti doktorandi dělají. Je z toho sborník, který dostává oborová rada, aby na jeho základě doktorandy hodnotila. Takže není to samoúčelné, má to hlavu i patu, ale je fajn, že se to zvládne za dvě odpoledne a tím pádem i ty externí školitelé, když mají přijít na dvě odpoledne, tak to ještě zvládnou. Kdyby měli chodit každý týden na seminář, tak se nám na to vykašlou. No a pak tam bylo takové prázdno, tak místo toho pravidelného doktorandského jsme si zřídili náš TIGŘí. Zároveň s tím vlastně běželo pětileté výzkumné centrum z peněz ministerstva pro Dopplerův ústav pro matematickou fyziku a my jsme byli součástí, i když tam úplně tematicky nespadáme. Tak bylo fajn, že máme pravidelný seminář, který se dal vykazovat jako jedna z činností. Nebyla to pochopitelně jediná, to centrum toho dělalo spoustu, vyprodukovalo spoustu zajímavých výsledků, uspořádalo několik konferencí za těch 5 let, co běželo, ale jedna z věcí, co jsme právě vykazovali, že se dějí pravidelně, byl ten seminář. Tak vznikl seminář a ta skupina se pak na něj nějak nabalila.

Ďakujeme Vám za čas a ochotu, veríme, že sa Vám bude aj naďalej dariť.

Peter Švihra
Andrej Vnuk


Napsat komentář

XHTML: You can use these tags: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>